O této oblasti kousek za hranicí jsem dost slyšel, ale nějak se nedostával čas a někdy přiznám i ta vůle sbalit vercajk a vyrazit do Polska. Ale první návštěva našeho souseda mě lezecky velmi potěšila a tak vzhůru na sever! Lezecká partička se dala bez problému dohromady (Sass, Lukáš a Markéta). Vyrážíme v pátek večer po mé odpolední a valíme směr Pomezní Boudy. Noc trávíme na malém parkovišti u silnice, kde je příšerná kláda snad všem mimo Sassika, kterej je na vše patřičně vybaven. Druhý den přejíždíme čáru a přez Kowary, Bukowiec a Karpniki (za touto vesničkou musíte zabočit doleva, ale je tam ukazatel parkoviště) dorážíme na parkoviště pod Sokolíky. Z Prahy je to i v provozu 3 hoďky jízdy i s pauzou, takže úplná pohoda. Parkoviště stojí na den 5 zl, je u něho parádní přístřešek, který se přes den používá pro prodej různých cetek a v noci je bez problémů k mání na spaní. Jak jsme zjistili majitelé proti tomu nic nemají. Jasně že po sobě nesmíte nechat borčus. Po vybalení matroše razíme směr skály. Zjišťujeme, že kousek za parkáčem je horská chata, kde se dá bez problému zaparkovat, postavit stan a dát si nějaké to jídlo, koupit průvodčíka a zjistit veškeré info.
Sokolíky se skládají ze dvou kopců jeden je Kryzna gora a druhý Sokolík, na obou se leze. My jsme zamířili na Sokolík.
Na obou kopcích je spousty skal, skalek, stěn a bouldrů… na hodně dlouhou dobu lezení. Je to vlastně jedna z největších polských skalních oblastí. Lezete zde po výborné žule, ne takové jako jsme zvyklí z Jizerek, ale malinko připomíná Jickovice. Spáry, plotny, komíny, převisy… všeho mraky.
Na hlavním Sokolíku je vyhlídka, takže se nevyhnete turistům, ale to neva, protože lezení je zde úžasný.

Sokolik Duźy

Vybrali jsme si krásný cesty, já a Sass, jak jinak než tradiční cestu ve spárách, komínech a Lukáš s Markétou pořádnej sportovní prásk. Prostě jsme si to lezení užívali tak, jak se má. Během dne jsme se různě posouvali a přesunovali, kde co kdo chtěl lézt a navečer jsme se zničili na Sukiennici a Krzywe, což jsou největší skály na této straně Sokolíků. Cesty zde jsou opravdu dlouhé např. údolky na Krzywu se dají natáhnout až na tři délky a všechny cesty v údolce jsou pojaty tradičně. Navečer jsme ještě chtěli se Sassem do nějaký délky nalézt, ale zničený prsty z parádní žuly a přicházející tma nás odradila. Na masív Sukiennice a na Chatku se hodně leze, takže během dne tam bylo docela dost Poláků, ale slyšeli jsme i český nadávky, takže jsme tam rozhodně nebyli sami. Ale jako všude se zde hlavně lezou sportovněji myšlené cesty, a když poodejdete někam na jiný masív nebo skalku a polezete tradičněji pojatou cestu, tak rozhodně budete sami, to jsme se Sassikem zjistili. S nastávajícím večerem a s přicházejícím chladem a bolestí prstů se vracíme s velkou žízní do chaty, kde se těšíme na to zasloužené pivko, ale čeká nás velmi ale velmi nemilé překvapení - žádné pivko se zde neprodává, prostě žádnej alkohol, a tak se svěšenými hlavami scházíme k našemu parkáči, rozbalujeme ležení, vaříme, popíjíme vínko a debatujem o zdejším lezení a o tom co zítra.

Západní stěna Sukiennice

Na druhý den jsme opět pod masívem Sukiennice, Lukáš s Markétou nalézají do krásné cesty s několika převisy a my se rozlézáme ve spárkách a běžíme pod Krzywu a hned se montujeme do parádní tradiční cesty asi tak na tři délky. Během několika chvil zjištujeme, že to opravdu není zadáčo, že to je nějak těžší a těžší, takže se zavěšuje pytel a slaňuje za nalezený hex ve spáře, při stahování se kousne lano a je o zábavu postaráno. Když se nám konečně podaří lano uvolnit, je tak už čas na jednu cestu a co jiného než krásná žábovka v Sukiennici. Kolem třetí hodky dorážíme na parkoviště, platíme, balíme a pomalu vyjíždíme směr hranice. V autě se točí klasická debata lezců, co ještě přelezem, kam se vypravíme, jaké pytle sundáme a jaké ještě zavěsíme…

Západní stěna Krzywy

Je zde opravdu krásné lezení na všechny možné způsoby, zdejší žula je fakt jemná a zalezou si zde opravdu všichni.Od práskačů až po úplně začínající lezce.V chatě je solidní zázemí, na stany jsou zde podlážky a mám pocit že se dá také pronajmout místnost nebo malá chatka, ale to jsem nezjišťoval. Rozhodně se jet za lezením do Polska vyplatí, je to kousek, lidé jsou v pohodě a hlavně super lezeníčko a jak jsem psal pro všechny.