Na Bořeň vyrazila tradiční bořeňská parta ve složení Mamut, Zdenda, Zuzák a Řepule. Druhá parta Báčovců dorazila později.

První, co jsme dali, bylo pivo v Chatě pod Bořněm, kde jsme rovnou zajistili nocleh. Poté jsme vyrazili dobývat vrcholy. Protože se nám nechtělo šlapat do kopce konveční cestou, celkem se ujal nápad vylézt pod Bílou stěnu Ufem nebo jinou cestou. Řepule se Zuzákem vyrazili na Ufo a Mamut se Zdendou na jednu dvoudélkovou čtyřku. Poté pokračovalo lezení na Bílé stěně a v jejím nejbližším okolí. Mamut se marně pokoušel zkroknout cestu Dřina (6). Lítal tam jak hadr na holi a největší vítězství bylo, že se dostal dolů celý :o)

Večer následoval tradiční sobotní bořeňský večírek s následujícím průběhem: pivo, bramborák, pivo, bramborák, pivo, vodka, pivo, pivo, vodka, pivo, vodka, vodka, pivo, pivo... kýbl. Klasika.

Druhý den odešli Báčovci pod Stěnu nebes a čtyřlístek směr Bašta. Řepule a Zdenda se rozhodli prostoupit smělou linii cesty Efa-weg, z čehož se po nějaké chvíli vyklubal holý boj o přežití. Nakonec ale oba hrdě stanuli na vrcholu. Sice zmrzlí jak psí hovna..., ale byli tam :o) Sestup byl druhá sranda, protože slanit šlo akorát na stejnou stranu jako byl nástup, a pak se ještě musel proslanit vynikající trojkový komín, což vypadalo jako canyoning ve sto let nepoužívaném plavebním kanále, kde se Greenpeace realizovali na sto procent. Vivat travex!!!

Mamut se Zuzákem v mezičase dofukovali v Bílině kolo u vozu.

Nakonec jsme ale všichni spokojeně odjeli směr Pragl a teplá sprcha. Třikrát hurá!

Řepule

Ilustrační foto