Frankenjura 30-31.7.2005

Účastníci: OSi, Pavel Mariňák, Řepule, Vojta V.

Frankenjura je rozlehlá lezecká oblast rozkládjící se na jihovýchodě Německa, zhruba ohraničená městy Norimberk, Bamberg a Bayeruth. V současné době je zde okolo 7000 cest na cca 1000 skalách. Leze se na převážně velmi kvalitním vápenci, jištěném nýty a borháky. Hustota jištění je rozdílná od "asimetrického" v obtížných úsecích až po mnohametrové odlezy v lehčích částech těžších cest nebo v klasických cestách. Na koncích cest jsou většinou dvojité "prasečí ocásky", občas kroužky nebo jen borháky.

Výjezd do Frankenjury jsme plánovali už v době "zimní přípravy", otráveni překližkou a natěšeni z mnoha článků a vyprávění. Zprávy o ohromné oblasti s kvalitní skálou a spoustou cest nás řádně namotivovaly. Narychlo jsme se rozhodli v pátek večer, kdy předpověď pro Čechy vypadala na kvalitní saigon, kdežto na jihovýchodě Německa používali meteorologové výrazu "mostly sunny". Důležitým faktorem, byla taky účast Řepuldovo kamaráda Vojty Vrzby, který už v Juře několikrát byl.

Modrým Ďáblem sme vyrazili z Práglu kolem osmé a za necelé tři hodiny a 280 km jsme již stáli pod první oblastí jménem Weissenstein. Nachází se hned u silnice, je orientovaná na jih a poskytuje lezení ve třech sektorech (Linker, Mittlerer a Rechter Teil). Obtížnosti cest se zde pohybují od 4 do 9 UIAA, s těžištěm ve stupních 6, 7 a 8 a výška cest od 10 do 20 metrů. Hned se nám naštěstí rozplynula zažitá představa o tom, že v Juře jsou pouze těžké cesty, protože ve zdejších čtyřkách a pětkách si zaleze opravdu každý.

Po rozlezení na pár šestkách jsme se koukli, jak vypadjí sedm mínusky a sedmy, proběhlo i nějaké zkoušení těžších věcí. Po odlezení 7-9 cest, jsme se přesunuli do další, asi 20 km vzdálené oblasti s názvem Hartensteiner Wand, která se skrývá v dubovém lesíku a je celá ve stínu. Sektory jsou tu dva (Rechter Teil a Linker Teil), výška skal 15-20 metrů a obtížnosti spíše vyšší (6-7), ale najdou se zde i pětky. Asi dvě hodiny jsme se trápili ve zdejších, pro Juru tak typických jedno- až trojprstových dírkách, v cestách od 6 do 7+. Touto oblastí jsme v sobotu skončili, odjeli jsme do několik kilometrů vzdáleného lesa a tam na malém plácku u cesty zabivakovali ve stanu a autu.

V neděli jsme popojeli přes mnoho místních malebných a upravených vesniček do oblasti Röthelfels. Ta se sestává asi ze šestnácti sektorů a je zde velké množství cest od trojek po devítky. V některých sektorech měly cesty délku až 35 metrů. Odlezli sme už jen asi 5 cest, v obdobných obtížnostech jako v sobotu, pofoukali si prolezená bříška prstů a po páté frčeli zpět domů.

Frankenjuru rozhodně stojí za to navštívit a rozšířit si lezecké obzory ve "středně vzdálené" oblasti za našimi hranicemi. Orientovat se zde dá dobře podle tištěného německého průvodce případně podle průvodce v PDF z Coronnu, který je ke stažení zde na webu v sekci Download (pouze po přihášení). Výborný vyhledávač cest a oblastí je na www.frankenjura.com. Občas se klasifikace cest mezi jednotlivými průvodci liší až o půl stupně.

Řepulda v cestě Kleines Zebra 7-