jméno: heslo:
Warning: Illegal offset type in unset in /DISK2/WWW/sherpaclimb.net/www/mysql.php on line 78
Francie, Les Calanques 25. 4. – 4. 5. 2008
Autor: Jarka Schücková, Radan Keil 25.dubna 2008

Francie
Les Calanques 25. 4. – 4. 5. 2008



Úvod
V roce 2007 jsme poprvé ve složení Vojta, Zuzka, Pavel, Radan navštívili lezeckou oblast v oblasti Marseille ve Francii – legendární Calanques neboli Kalánky. Zážitky i přes některé komplikace byly natolik úžasné, že jsme se rozhodli v roce 2008 tento zážitek zopakovat. Hlavními motivy, které nás táhly do této neuvěřitelně krásné oblasti v jižní Francii, byly: lezení na skalních útesech nad mořem, neoklouzaný, drsný vápenec, obrovské množství dobře zajištěných cest v celé šíři klasifikace, nádherné scenerie a v neposlední řadě atmosféra Jižní Francie (krásné počasí, krásné ženy, nízká pracovní morálka, dobré víno, čerstvé bagety, klídek, pohodička).
Zvolili jsme termín na přelomu dubna a května stejně jako v minulém roce. V této době se již dá i vlézt do moře (i když jen na krátkou dobu) a není ještě takové vedro, aby se nedalo lézt celý den. Zdá se, že klimatické podmínky pro lezení jsou nejvhodnější od začátku dubna do poloviny května, pak už je teplota přes den příliš vysoká.

Pátek 25. 4. 2008
Během dne dolaďujeme čas odjezdu, z původní 17.00 hod. posouváme sraz až na 20.00 hod. u motolské nemocnice. Alespoň je více času na balení a pro Jardu volnější příjezd z Děčína do Prahy. Z motolské nemocnice jedeme k Radanovi, kde se plně naloďujeme a odjíždíme z Prahy cca v 20.30 směr Francie ve složení Radan, Jarka, Jarda Sinecký s Evou (manželkou). Jedeme přes Německo a Francii – Švýcarsko vynecháváme – Jarda nemá pas. Průjezd Německem je zcela hladký a rychlý.

Sobota 26. 4. 2008
Původní plán přespat na cestě v Francii v Tossie padá a již kousek za francouzskými hranicemi cca ve 2.30 hod. zastavujeme na parkovišti, kde přespáváme. Jarka, Radan a Eva přespávají v autě, Jarda si stele venku na kamenném stolku. V 6.00 probouzí Jardu zima, probíhá rychlá snídaně a před 7.00 hod. pokračujeme v cestě. S poměrně častými přestávkami přijíždíme do Marseille v 15.30 hod. Cestu prodlužujeme v důsledku dohody s naším francouzským domácím, ten bude mít ubytování volné až odpoledne. Před rokem jsme tuto cestu ujeli v pohodě za 12 hodin bez jediné přestávky. Díky navigaci projíždíme Marseille bez problémů. Vládne zde značný dopravní chaos komplikovaný sítí nadjezdů a tunelů, prostě přístav se vším všudy. Počasí je při příjezdu nádherné, svítí slunce, na ulicích panuje ospalá víkendová pohoda. Ubytováváme se na okraji města v poklidné čtvrti v domku, kde máme k dispozici dva jednoduše zařízené pokoje s kuchyňským koutem a příslušenstvím. Toto řešení se vzhledem k velmi příznivé ceně (je ještě před sezonou) jeví jako ideální. Nemusíme se bát, že nám někdo vykrade auto nebo stan.
Vyrážíme do Supermarche LeClerc nakoupit základní potraviny – ceny jsou ucházející, kvalita vysoká, nabídka čerstvých ryb a sýrů obrovská. Přesto večer dojídáme zásoby z cesty a jdeme rychle spát.

Neděle 27. 4. 2008 Vstáváme v 8.15 hod., dlouho a vydatně snídáme. V 10.30 hod. vyrážíme do oblasti SORMIOU. Jedná se o jednu z přírodních rezervací na pokraji Marseille. Naším cílem je zátoka s pláží a přístavem. Nad touto zátokou na jednom z útesů je fantastické lezení nad mořem. Protože je neděle je nutné nechat auto na hlídaném parkovišti na okraji rezervace a vydat se pěšky 1,5 hodiny ke skalám. Přicházíme k zátoce a po hřbetu na jejím pravém okraji jdeme k cíli naší cesty – sektorům nad mořem s nádhernou vyhlídkou na okolní ostrovy. Lezeme přímo nad mořem v nádherném sektoru č.20 – FALAISE DE LA TIRAGNE – GAUCHE, který je prakticky bez lidí, je jasno a fouká slabý vítr.Vápenec v této oblasti je nádherně drsný a prosolený, skála krásně drží. Okolo občas projede nějaká jachta, mořský kajak, nebo se v dálce objeví loď s výletníky. Ostrovy v dohledu jsou v mírném oparu, lehce fouká. Postupně se rozlézáme a osaháváme klasifikaci 5c, která částečně odpovídá naší české 6. Tak jako v Čechách záleží dost na tom, kdo cestu stavěl. Na celém útesu potkáváme jen čtyři francouzské lezce. Lezeme do 19.00 hod. a pak se odebíráme zpět k autu.
K večeři si opékáme přírodní kuřecí řízečky s bramborem a k tomu jako přílohu máme ještě zeleninový salát.
Přelezené cesty: POUR DE VRAI - 4c
PROCHAINE ETERNITE - 5b
DIRECTE – 6a (Radan)
POUR DE RIRE – 4c
BONS BAISERS SALES – 5c



Zátoka Sormiou – pohled ze svahu nad zátokou



Jarda volně přelézá nádherný viklan nad sešupem do moře. (Pozn.: Na noze má ortézu, ne protézu).


Pondělí 28.4.2008
Vstáváme v 8.30 a opět dlouho a vydatně snídáme, čerstvé bagety jsou vzdáleny jen pět minut cesty od našeho bydliště. Venku je polojasno a fouká silný vítr. Jedeme do nové oblasti LES GOUDES, parkujeme v městečku CALLELONGUE a odtud se vydáváme asi 1 hodinu ke skalám do sektoru č.2 - RECHER DES GOUDES – Face Sud. Leze zde nějaká zdejší dětská horoškola, tak že je na skále docela plno. Jen co se pouštíme do první cesty, začíná lehce pršet a fouká velmi silný vítr. Než Radan vyvede první cestu, je skála celá mokrá, Jarka jde na druhém a rychle balíme. Scházíme zpět do městečka a jdeme na kafe a bílé vínko. Obsluha v podobě úplně černo-černého číšníka je hodně laxní. Leč po několika dobře mířených úsměvů Radana na číšníka se dočkáváme námi vybraného pohoštění. Trávíme příjemné odpoledne – venku zatím s přestávkami prší a fouká vítr.
K večeři jíme řecký salát s bagetou.
Přelezené cesty:
L’ECUEIL DU MITAN – 5a



I deštivý den má své kouzlo...


Úterý 29.4.2008
Počasí je nádherné, obloha bez mráčku, jsme odpočatí a těšíme se na lezení. Vstáváme v 8.00 a jedeme lézt do oblasti MORGIOU – mořské zátoky s přístavem. Jedná se také o přírodní rezervaci s regulovaným přístupem – ve všední dny lze jet až na parkoviště k moři, ve volné dny je nutno po osmé hodině ranní odstavit auto na parkovišti na okraji rezervace /hlídané a zdarma/ a dojít k moři pěšky. Vzhledem k tomu, že je všední den sjíždíme až do přístavu, kde pozorujeme mrtvé tuňáky na dně přístavu, které tam vyhodili místní rybáři. Po krátké prohlídce přístavu se vydáváme do sektoru č.6 - CRET SAINT MICHEL – PAROI NOIRE, kde si vybíráme více délkovou cestu, kterou lezeme společně s Jardou a Evou. V sektoru nejsme úplně sami, ale každý si vybírá svou cestu a nikdo nečeká. Cesty jsou v celém spektru obtížností a dobře zajištěné. Vylézáme na vršek, scházíme v lezačkách a občas pěkně bloudíme – prostě „pořádný opruz“. Asi po necelé hodině se dostáváme konečně k batohům a hlavně k normálním botám. Jarda zkouší sejít kousek cesty bos, ale moc mu to po suťovisku nejde. S Radanem ještě přelézáme první délku vedlejší cesty, abychom zjistili jak je zde ve vícedélkových cestách tvrdá klasifikace. Po přelezení délky s klasifikací 5a si užíváme nádherné pohody a klidu, sluníčko jen příjemně hladí a tak si můžeme vychutnat další zcela dokonalý den. Pak se vydáváme zpět do přístavu, kde na nás již v hospodě čeká Jarda s Evou. Dáváme si pivo a v 19,30 vyrážíme domů.
K večeři si dáváme těstoviny se sýrovou omáčkou, zeleninový salát a přivezené české pivo.
Přelezené cesty:
LA PAROI NOIRE – 3b, 4b, 4c, 4a
LA CHALOUPEE – 5a



Zátoka Morgiou – pohled ze stěny.



Na konci nádherné vícedélkové cesty v oblasti Morgiou. To ještě netušíme, že nás čeká hodinová cesta v lezečkách po suti dolů... fuj.


Středa 30.4.2008
Celé ráno a dopoledne lije jako z konve, takže nikam nespěcháme, bohatě snídáme, lenošíme v posteli, spíme, čteme. Ve 12.00 hod. přestává pršet, jedeme na výlet do CASSIS, kde procházíme město a přístav. Začíná se klubat sluníčko a teplota začíná stoupat. Obcházíme městečko po staré uzavřené promenádě kolem moře. Je to nádherná divoká scenerie plná skalních bloků, spadlých a podemletých skal. Krásné, ale z důvodu padajících skal je promenáda uzavřena již od května 1997 a průchod je jen na vlastní nebezpečí. Pokračujeme do Marseille podívat se na starý přístav a opevnění. V 19.00 se vydáváme zpět domů.
K večeři jsou těstoviny s kuřecím masem a zeleninou, zeleninový salát – večeře se opět velmi povedla. K pití bílé víno – rýnský ryzlink.



Zavřená promenáda v Cassis láká svou krásou, zanedbaností a zákazem vstupu.


Čtvrtek 1.5.2008
Počasí opět úžasné, nebe bez mráčku, kupujeme čerstvé bagety a připravujeme si v 8.30 pohodovou snídani.
Jedeme lézt opět do SORMIOU. Protože je státní svátek necháváme opět auto na parkovišti a vydáváme se na delší cestu ke skalám. Slunce svítí na plný ceres a je bezvětří. Vybrali jsme si znovu oblíbený sektor č.20 – FALAISE DE LA TIRAGNE – GAUCHE, kde jsme úplně sami. Přes den panuje velká pohoda, jachet je dnes málo a okolo nás létají racci. Přes poledne odpočíváme ve stínu a jíme bagety – začíná už být pěkné vedro. Lezeme až do večera, takže již v přístavu nestíháme otevřenou hospodu ani pivo.
K večeři si pečeme míchaná vajíčka s topinkami, salát a samozřejmě české pivo.
Přelezené cesty:
TOPLESS – 4b
DIRECTE – 6a
BONS BAISERS SALES – 5c
LA RENVERSE – 4c
PLUS HAUT QUE LA MER – 5c



Jarka slaňuje dolů na útes k nástupu v Sormiou.



Sormiou – pohled na blízké ostrovy – no není to hnusné až odpuzující…



Ještě jednou lezení v Sormiou – Jarda dobírá a fotí Evu.



Útes Sormiou v celé své kráse...



Náladovka ukazující odporně krásnou scenerii...


Pátek 2.5.2008
Vstáváme již v 7.00 hod., abychom projeli závoru do přístavu v MORGIOU, která se ve státní svátky a o víkendech zavírá od 8.00 – 19.00 hod. a nemuseli jsme šlapat docela dalekou cestu pod skály. Povedlo se, závoru projíždíme již v 7.40 hod. Snídáme v přístavu, kde zatím nesvítí sluníčko a je poměrně chladno. Vaříme si čaj a snídáme čerstvé bagety se sýrem a pak si vaříme ještě ranní kávu. Okolo nás se povaluje hejno koček, které se přišly ohřát na sluníčko a vyčistit si kožich. V 10.00 se vydáváme podél levého pobřeží do oblasti LUMINY do sektoru č.5 - AIGUILLE DE SUGITON – FACE SUD EST – ANPE. To již slunce svítí naplno a je bezvětří. Je zde poměrně dost lidí, ale není to zas tak hrozné. Jdeme nejprve dvoudélkovou cestu - první délka klasifikovaná jako 5b je krásně exponovaná a proti klasifikaci značně náročnější – nicméně po několika odsedech se daří ji přelézt. Druhá délka 5a je trochu rozumnější. Jarka reptá, že jsme přelezli jen dvě délky a je už skoro 15.00 hod. Tváří se velmi nespokojeně a proto lezeme ještě jednu 4délkovou cestu. Ve skutečnosti je cesta 5-ti délková a moc krásná – pátá délka je zakončena obtížným komínem, který Jarka krásně vytáhne a dolézáme na vrchol, odkud je nádherný výhled do zátoky.
Tam si zatím spousty výletníků užívají na malých, krásných plážích koupání. Občas přijede člun plný turistů obdivovat scenerii, která stojí za to. V 19 hod. se setkáváme v přístavu s Jardou a Evou a jedeme domů.
Večeříme salát se sýrem, šunkou a majonézou s bagetou – jsme přece ve Francii.
Přelezené cesty:
L’AJ – 5b, 5a
LA DIRECTE – 3b, 4b, 4c, 4c



Morgiou - po dolezení nádherné čtyřdélkové cesty. Dole v zátokách se koupou výletníci, tady je úžasný klid…


Sobota 3.5.2008
Vstáváme opět již v 7.00 hodin a jedeme znovu do MORGIOU. Po obligátním nákupu baget vyrážíme do přístavu, kde snídáme a pozorujeme okolí. I přes zákaz zde zřejmě řada lidí přespala ve svých autech a tak pozorujeme, co se bude dít. Přicházejí ochranáři a rozdávají spícím posádkám pokuty v ceně 135 Euro na noc. Asi v 9.30 se vydáváme ke skalám. Rozhodli jsme se pro blízký sektor č.7 - L’ABRI COTIER, kde jsou třicetimetrové sportovní cesty s krásným výhledem do zátoky. Slunce opět svítí naplno a je naprosté bezvětří. Na místě potkáváme rodinku s dvěmi, které mají natažená dvě lana, ale celkem brzy končí a jsme většinu času v sektoru sami. Jarda leze dnes s námi, Evu rozbolel žaludek, tak se rozhodla lezení vynechat a vydala se na pěší okružní výlet podél pravého pobřeží směrem k Sormiou. Po přelezení sedmi cest přemlouváme Radana na koupání v moři, Radanovi se nechce, stále by lezl, ale s Jardou jsme ho přehlasovali. Na blízkou oblázkovou pláž dorážíme v 16.30 hod., kde na nás již čeká Eva. Moře je studené jako žiletky, ale pro naše rozpálená těla velmi příjemné. Všichni máme plavky, až na Radana, který se koupe na Adama a vzbuzuje u místních lidí slunících se na pláži velikou pozornost. Radan mizí v ledové mořské vodě s nezvyklou rychlostí, aby schoval kritická místa svého obnaženého těla. Zastavuje se s brutálním úsměvem na tváři se slovy: „každý si musí zažít svých 10 minut slávy, to je ten správný adrenalin!“ Po dvou vykoupáních se v 18.00 hod. vracíme domů.
Závěrečná večeře odpovídá slavnostnímu okamžiku. Na úvod otevíráme šampaňské, které jsme přivezli – nikdo se nezranil, celý pobyt byl naprosto úžasný. K večeři si dáváme steak z přírodního lososa , k tomu vařené brambory a salát.
Přelezené cesty:
INTENSE SURPRISE FINALE – 5b+
UN GOUT DE TROP PEU – 5b
REVENEZ-Y!! – 5c
UN VRAI PLAISIR – 5c
DANSE AVEC LES CLOUS – 5c+
VESTIGE D’UN JOUR – 6a



Sportovní cesty na útesu nad zátokou Morgiou.



Jarda v akci.



Jarda zkoumá kvalitu francouzského šampaňského.


Neděle 4.5.2008
Vstáváme v 8.30 hod., snídáme, balíme a uklízíme. V 11.15 hod. odjíždíme, do navigace zadáváme cíl cesty Praha. Navigace nás vyvede z Marseille a dále po dálnici na Nice. Po letmém kouknutí do mapy zjišťujeme, že nás chce nasměrovat přes Itálii, Švýcarsko a Rakousko. Na nejbližším sjezdu po 39 km obracíme a jedeme zpět na Marseille. Do navigace zadáváme Lyon s tím, že navigaci plně věříme, omyl. I tentokrát nás holka vypekla a vede nás sice nejkratší cestou s nádhernými scenériemi, ale nejpomalejší. Nejprve po dálnici a pak po státní silnici. Před Lyon dojíždíme po 5 hodinách cesty. Kluci nezapomenou podotknout: „no jo, ženský se nesmí nikdy věřit.“ Zdáváme do navigace znovu Prahu a tentokrát to již holka přepočetla podle našich představ. Jakmile se dostáváme na německou dálnici, rozjíždí to Radan na 180 km/hod. a řítíme se bez přestávek k našim hranicím. Do Prahy přijíždíme ve 3.00 hod. Jarda nás každého rozveze k domovům a čeká ho další 1,5 hod. cesta do Děčína.

Závěr
Pokud hodnotíme celou akci, tak je vhodné podotknout, že se naprosto dokonale vydařila. Oblast lze doporučit zájemcům o lezení jak na sportovních cestách, tak o lezení na vícedélkových cestách. Kromě úžasných scenerií oblast nabízí neskutečný lezecký zážitek pro našince zvyklého na oklouzané cesty v Srbsku, Arcu či Finale. Neodpustím si srovnání s mnohem známějším Finale, Calanques jsou rozsáhlejší, krásnější, čistší, neoklouzané, prostě o několik tříd lepší. (Tak už s tou chválou raději přestanu, nebo tam bude každý jezdit).

Náklady:
8 dní ubytování v apartmánu pro 4 osoby 300 EURO (přelom dubna/května) – tedy 75 E/osobu
Cesta – benzín a dálniční poplatky cca 2 500 Kč na osobu
Průvodce 30 E (k dostání ve sportovním obchodu Decathlon)

Vybavení:
Vzhledem k tomu, že cesty jsou velmi dobře zajištěné, vystačíte na většině cest pouze s expreskami, dojišťovali jsme pouze jednou nebo dvakrát friendy.
K moři je nutné nosit vlastní vodu – i místní si vozí vodu v barelech z města.
Lano doporučujeme dvojité, vyplatí se při slanění z vícedélkových cest i přes celkovou vyšší váhu.



 Zpět na seznam článků

Webmaster - Pavel Trnka  CSS - Michal Kutil