Tenhle výlet do Ostrova měl být opravdu vynikající, hlavně kvůli velice slibné předpovědi počasí. Mělo nás jet docela dost, i přesto že hodně lidí je v Tatrách. Navíc se přihlásil, snad po roce, Zbyňďa Vaculík, kterého jsme neviděli asi sto let.

Tradiční odjezd v sobotu ráno byl v celku nezajímavý, až na Zbyňďovu hlášku, že ho v metru čapli revizoři a on musel zaplatit čtyřista pokuty :o))

SC a setkání se zákonem

Pokračování cesty bylo zpestřené policejní stopkou, během které byl Zbyňďa a Šťovajz zkásnuti o kilo za nepoutání sebe během jízdy vzadu :o))

Potom už to bylo standart. V Ostrově azuro, hic jak v peci, takže hurá do skal. Lezli jsme celý den cesty kolem VI - VII, vše na Nebeskejch stěnách.

Cesta pro moly (VII) na Komáří věž

Bratru impozantní výstup

Některý cesty byly pro mě uzavřený a tak kraloval Pavel. Šťovajz v jedný šestce vyletěl a celý den pak kulhal a vysloužil si přezdíku Pajda. Asi se mu moc nelíbila.

Večer následovala docela podařené pařbička s Homačkama a taky nějakejma Homáčema.

Řepule valí Olince šrouby do hlavy

Můj kouč dostal nový nick Mariňák. Všem se moc líbil. Trošku jsme se vykropili, a druhý den ráno bylo špatně. Nakonec jsem to i já vydejchal, i když jsem tomu moc nevěřil. Lezli jsme na Císaře. Dvě rozkošné hranky na věž která má (jako jedná z mála) vlajku.

Výstup na Císaře Benkeho hranou (VI)

Vyhlídková hrana na Císaře (VII)

Tak dlouho s ní krvdlal, až mu zůstala v ruce! Vandalové ve skalách!

Potom jsme ještě vylezli (jenom Řepule a Šťovajz) na Obra pětkovou spárou. Cesta byla strašná. Nemám rád spáry a ještě míň mám rád spáry, které nejdou pořádně zajistit. No, ale přežili jsme to a ten výhled ze shora stál za to. Věčná škoda, že Pavel nelezl a tak ani nefotil. Byla to opravdu úchvatná podívaná. Příjezd do Práglu byl v cca 22:00. Sice trošku pozdě, ale komu by se chtělo domů, žejoooo?

Řepule