jméno: heslo:
Warning: Illegal offset type in unset in /DISK2/WWW/sherpaclimb.net/www/mysql.php on line 78
Proč bychom se báli na Prachovské skály....
Autor: Luděk & kolektiv4.září 2005

Proč bychom se báli na Prachovské skály....

Tak konečně se nad námi Zeus ustrnul a přestal na nás pouštět mraky vody... písek vyschnul, tak jsme se rozhodli prozkoumat nám zatím neznámou oblast Prachovských skal. Vyjeli jsme ve složení Zdenda N., Luděk ve středu večer a Mamuťák (dojel za námi ve čtvrtek odpoledne a v pátek večer musel domů) vlakem směr Jinolice. Pokud není auto k dispozici tak sockou se dá dojet celkem dobře. Vlak jezdí z Masaryčky přes Nymburk a Jičín do Jinolic.... jedna cesta stojí na hromadnou jízdenku nebo Kartu Z cca 68-80 Kč/osobu. Jezdí tam i autobus z Černého Mostu....

Z Jinolic je to cca 2 km po modré značce nebo po silnici do kempu u Oborského rybníka, taky tam zastavuje autobus, je to zastávka Jinolice-koupaliště. Pokud budete v kempu tak je dobré jít na druhou stranu (dál od silnice), je to klidnější místo a blíže ke skalám. Restauračních zařízení v kempech je dostatečný počet, v prostoru skal taky... , vybírat je možno z asi 6 druhů piva :o)) . Jídlo v místních osvěžovnách jsme nějak neotestovali, protože jsme měli dostatečné zásoby vlastního. Po celodenní šichtě se dá tělo smočit do Oborského rybníku.

Vstup do skal je pro horolezce zdarma na průkaz ČHS (v oblasti mimo turistické cesty se nesmějí pohybovat rodinní příslušníci.... :o) alespoň tak zní místní vyhláška). Lezecký průvodce je dobře zpracovaný, v orientaci hlavně pomůže přiložená mapka, kde jsou jednotlivé věže očíslované a sedí to s průvodcem. Čísla na věžích jsou podle starého průvodce a nesouhlasí s čísly v mapce! Klasifikace cest je poměrně tvrdší a cesty jsou dost morálové. Pozor na zdejší klasifikaci, do šestky je to srovnatelné s oblastmi, které známe, ale sedmy jsou těžší. V průvodci je stále užívána stará pískovcová stupnice, která končila u VIIc, takže je třeba dát pozor při výběru cesty, sedma může být také VIIIa i více!! Některé těžší cesty v průvodci jsou již překlasifikovány na sasskou stupnici. Pískovec je na většině skal poměrně tvrdý, ale na hodně lezených cestách jsou vyšlapané stupy a místy je to solivé. Jinak je zde vše - rajbásky, spárky, dlouhé komíny, stěnové lezení po lištách a kyzech… Cestu k přelezení si tu vybere úplně každý.

S lezením jsme začali na věži Bella Vista, což byla dobrá volba, z jihu je lehce ukloněná, mraky hodin, dobré stupy i chyty.... dalo by se říci, že jsme se tam namlsali, ostatní věže už tak hodinovaté nebyly. Hned vedle je Vyhlídková věž a Krkavčí věže.... hezké lezení, většinou dobře zajistitelné od komínů, spár, hran až po stěnové lezení.... v rozmezí obtížnosti III-VII-9. Druhý den jsme nezvolili dobře oblast nebo jsme byli moc namlsaný, nějak jsme se nechytali něco rozumného přelézt.... zkoušeli jsme to v okolí Drážďanské věže a potom kolem Mouřenína.... kruhy cca ve 12 metrech, rajbasy a minimální možnost jištění.... Něco málo jsme nakonec přelezli, něco zapytlili, no prostě ne každý den se zadaří. Tak jsme alespoň turisticky poznávali Prachov. V sobotu jsme se opět vypravili na Krkavčí skály si spravit náladu a morál. A myslím, že se povedlo, jen jsem nadával Zdendovi, když mě vytáhl do přepadu, který byl jen taktak na mou délku.... :o). V neděli jsme se šli původně už jen podívat na Prachovskou jehlu a Prachovskou čapku, ale nakonec jsme tam dali ještě dvě cesty na Žlutou jehlu a Kočičí jehlu.

Tak to je asi všechno co se dá k tomu říci..... Prachovské skály umožňují perfektní lezení v legendární oblasti, kde byly položeny základy pískovcového lezení v Čechách, kde na vás na každém kroku dýchá historie lezení. Je to prostě další zajímavá písková oblast, která je rozumně dostupná z Prahy a určitě stojí za návštěvu.


Hore zdar

Luděk, s přispěním Zdendy a Mamuta



Další fotky naleznete zde



 Zpět na seznam článků

Webmaster - Pavel Trnka  CSS - Michal Kutil