jméno: heslo:
Warning: Illegal offset type in unset in /DISK2/WWW/sherpaclimb.net/www/mysql.php on line 78
Velikonoce v Ospu
Autor: Azáro20.dubna 2011

Doba, kdy sherpáci objevovali proslavené lezecké oblasti po celé Evropě, je už téměř minulostí. Přesto mezi články na sherpawebu jedna významná lokalita dlouhou dobu chybí. Osp, kdo by o něm neslyšel. Nepříliš vzdálený lezecký ráj Slovinska odolával naší pozornosti takřka deset let. Možná jste slyšeli, že Osp je jenom pro bouchače, lehkých cest by člověk pohledal, a proto je lepší jet někam za gelátem do Arca či do Finále. My se letos rozhodli tento mýtus prozkoumat, a proto jsme se rádi přidali k partě z HO Nahoru, HO VNO, HO Standart a HO Karpátie (vskutku multioddílová akce) a vyrazili ve středu večer vstříc novým cestám

Díky Gábině z nahoráků jsme měli cestu levnou a pohodovou. Gabča sehnala v práci dodávku a tu jsme v devíti lidech pěkně obsadili. Navíc jsme si mohli výlet bez skrupulí užít - dodávka totiž patřila drogové poradně a byla polepená patřičnými nápisy :-)



Climbing wagen


Cestou do Ospu jsme dle plánu zastavili na jeden den v Bledu, kde už nás čekal Bačus s partou. Bled je lázeňské městečko v podhůří Apenin. V zrcadlově hladině místního jezera se zrcadlí sněhem pokryté vrcholky okolních hor či místní kostelík, vystavěný na skalnatém ostrově. Místo pochopitelně láká výletníky z dalekého okolí, takže špinavý horolezec se tam cítí jak vágus na promenádě v Karlových lázních. Jelikož jsme dorazili někdy v půl čtvrté ráno, dáváme pár hodin chrupíka v pětihvězdičkovém kempu a na můj vkus časně ráno vstáváme a vyrážíme do jedné z okolních a roztroušených lezeckých oblastí. Skály, které jsme navštívili, připomínají charakterem naše Srbsko s jediným podstatným rozdílem - vápno není oklouzané. Jinak jde o cesty do 20 metrů. Lezení po oblých chytech a stupy by člověk pohledal. Zkrátka po zimě na překližce je to úplně jiné a moc nám to ten první den nejde. Azáro si navíc neustále stěžuje, že se nevyspal a že se mu už nechce lézt (no věřili byste tomu?)



Jezero v Bledu


Ješte večer se přesouváme do Ospu, kde místní lezecký kemp už slušně přetéká pod přívalem německých lezců. Další den je totiž Velký pátek a naši sousedi mají státní svátek. Osp je malá vesnička nedaleko Terstu. Nebýt lezení a místních vinic byla by naprosto nudná, nám pochopitelně zcela vyhovovala. Místní kempař nabízí dva druhy vín. Správně jste uhodli - bílé a červené v cenách 3 a 4Eura za litr. Vínko chutná výborně, akorát k němu chybí ta večerní pohodička. Jakmile se setmí je zima jak v márnici a ráno se objevuje i přízemní mrazík. Nicméně, než dorazíme na kopec ke skalám, které se tyčí přímo nad kempem, je teplota trenýrková a rychle se mažem opalovákem. Cesty mají ke třiceti metrům, vápno parádní. Motáním lana se nezdržujeme, vždy jej akorát stáhneme do připravené modré Ikea tašky a poponeseme o deset metrů dále k další cestě. Lezeme jak fretky a parádní lezecký den završujeme pěkným spárosokolíkem za 6a+ a jedním pytlem v 7a.



Lezení v Ospu (foto Gabča)


Třetí lezecký den přichází s první lezeckou únavou, ale modrá obloha a další nová oblast nám nedává na výběr. Tentokrát popojíždíme z Ospu autem do nedalekého Črného kalu. Je to oblast s převahou lehkých cest a zaleze si zde skutečně každý. Jelikož je krásný sobotní den a prodloužený víkend, máme pocit, že je zde skutečně každý. Cesty jsou v masivu, jedna vedle druhé a téměř v každé cestě visí lano. Zatímco se rozlézáme, doráží lezecká mateřská školka a obsazují co se dá. Přesto nikde zvlášť nečekáme a Ikea taška se šoupe pěkně zleva doprava. Některé cesty jsou sice krapánek oklouzané, ale pořád nabízí parádní lezení. Večer u auta se spokojeně usmíváme a přemýšlíme, jak se odměnit za dnešní výkon. John (Báča) přichází s tipem - navštívit historické přístavní město Piran , vzdálené asi 25km. Na základě demokratického hlasování vyráží naše dodávka za kulturou a dobrou večeří. Jelikož v Ospu kromě vinotoče není žádný obchod a jelikož jsme s Pavlem měli přehnaně skromný odhad v množství dovezeného jídla, byl poslední den trochu hladový. Proto hned při příchodu do městečka okupujeme místní pekárnu a s pusou mastnou od bureku začíná vypadat vycházkový okruh veseleji. Městečko je skutečně pěkné.



Historické městečko Piran


Čtvrtý den lezení. Azáro zase trochu nadává, že ho už všechno bolí, ale spolulezec je neúprosný. Míříme do nejdrsnější oblasti do Mišja Peč. Vyrážíme pěšmo z kempu a za 10 minut už přicházíme ke skalám. Nějaký borec zde právě využívá ranního chládku a pokusuje 30metrové převislé 8béčko (10 UIAA). Po nahlédnutí do průvodce zjišťujeme, že francouzské 8 je tu často skloňovaným číslem a je to fakt mazec. Ještě nikde jsem neviděl tolik těžkých cest pohromadě. Navíc všechny ty těžké cesty vypadají velice krásně - převisy, krápníky, díry ve stropáčích a k tomu 70m délky.



Mišja Peč


Držíme se při zemi a na rozlez volíme 9m 6a. Další jednoduchá a volná lehká cesta je hned vedle za 6c. I ta se podařila na OS, takže čtvrtý den vypadá velmi nadějně. Mezi prásky se sem tam nacházejí i ty naše šestky, takže máme zábavu na celý den. Na některé cesty sice čekáme (dost lidí tady rybaří a okupijí cestu pěkně dlouho), ale většina cest fakt stojí za přelez. Večer krotíme žížalu místním Radlerem, Báča roztápí gril a s pocitem, že výlet se lezecky podařil přemýšlíme, co zítra. O lezení kupodivu nepadne slovo.



Večírek v kempu


Člověk míní, demokratický hlas mění. Pátý den a nám nezbývá než jít lézt. Na závěr si dáváme čtyřdélku v pravé stěně Ospu. Po malém bloudění mezi křovím (na vícedélky se sem zřejmě nejezdí) nacházíme cestu a poslední lezení si užíváme. Odjezd je naplánován na druhou hodinu. Cestou je v plánu návštěva jeskynního systému okolo řeky Reky. Jen co nasedáme do auta, objeví se černý mrak a začíná slejvák jak hrom. Inu vydařené načasování. Vstupné do jeskyní nás ochudí o cca 15 EUR, ale co se musí nechat - Koněprusy jsou oproti tomu myší díra. Skalní dómy jak v Mórii. Škocjanské jeskyně nabízí pohled na ponornou řeku, která hučí 70m pod vámi a zvuk se odráží od stropu, který je dalších 70m nad vámi. Prostě mazec.



Slanění z čtyřdélky


Tak jo. Měl to být jen krátký článek o první návštěvě Ospu, ale krapánek jsem se rozepsal :-)

Lezbě zdar!Azáro



Škocjanska jama




 Zpět na seznam článků

Webmaster - Pavel Trnka  CSS - Michal Kutil